Přeskočit na hlavní obsah

Večerní krize

Na břehu moře v chajdě pro turisty,
sedím večer s počítačem,
co psát, to si nejsem jistý,
a vlastně ani nevím na čem.

Tak to fakt je, věř mi či ne.
Ta idea snad nepomine.

Ne, popravdě mám už napsané dva články, ale nemám k nim zatím žádné obrázky, tak je ještě nechám do zítra uzrát... Díky za pochopení.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hnízdo - profesor pro komunitní vzdělávání

Dejte mi chlapci do ruky křídu a tabuli a houbu mazací, klidně tu ze všech nejhorší třídu, profesor Hnízdo dnes se navrací. Kdo ještě neví, co to znamená, tomu se brzy podlomí kolena, profesor Hnízdo vysuší moře, narovná hory, že je to spolužák od Marie Montessori. Nedělní chvilku poezie sponzoruje Hnízdo - spolek pro komunitní vzdělávání. (Rákoska na obrázku vytvoří nádherný tvar obráceného hnízda. Než prdne.)

Udělejme prostor pro vnitřního učitele dítěte

Pro mě je to velká myšlenka, možná ta největší, o které jsme se v pondělí v reflexi s Karolinou bavili. A zároveň je to myšlenka s tolika úskalími, návyky a bloky jako žádná jiná. Co mám na mysli? Mám na mysli fakt, na kterém se všichni shodneme, myslím, a který stál také u vzniku naší školy. A sice, že děti jsou nastavené se učit, že zájem je jim vlastní, že disponují svým vnitřním učitelem, který je vede cestou učení. Vzletná slova - já ale myslím obvykle o úroveň přízemněji. Vždycky hledám, co dělat, nebo i co nedělat. A tady mě zaujala věta nebo myšlenka, která mohla znít (Jak zněla doopravdy to nevím. Jednak si to nepamatuji a za druhé to bylo anglicky:): "My dospělí stále přitahujeme pozornost dětí k sobě a pak nezbývá místo na jejich vnitřního učitele." Mám tím na mysli různé kruhy a setkání, kde dětem sděluji, co chci, aby všichni věděli, ale řada z nich to stejně neví, protože mě neposlouchají. Proč taky, když je to nezajímá? Mám tím na mysli všechnu frontální výuku

V Montessori můžete volit

 Ano, v Montessori můžete volit. Stačilo vyřídit si voličský průkaz a následně podniknout necelých 400 km, dlouhou cestu z Varbergu do Osla na českou ambasádu. Ve volební místnosti panovala příjemná atmosféra a vlastně trochu překvapivý ruch na to, že byla sobota po dvanácté. Lidé plynule přicházeli a odcházeli. Hodně lidí se i fotilo, tak jsme se vyfotili také. Jen Viky požádala fotografa, aby nebyla vidět osoba na stěně za vlajkami. Já bych byl benevolentnější z respektu k lidem, kteří ho volí, ale na druhou stranu, se nic nestalo ani takto. Nakonec jsme si s Viky mohli říct, že to stálo za to. Jak proto, že výsledky voleb dávají naději, že přeci jen dojde ke změně ve vládě, tak proto, že to byl i jinak velmi příjemný den v Oslo, které se za dobu, co jsme tam nebyli, opravdu hodně změnilo. BTW: Výsledky voleb v zahraničí. PirSTAN 50%, Spolu 34% a žádná další strana by se do sněmovny nedostala... (Koho to zajímá, tak ANO mělo v zahraničí 4,99%, ano, 4,99%. O tom se mi může zdávat.)