"Chceš-li změnit svět, začni tím, že si usteleš postel." Myslím, že to kdysi řekl někdo slavný, tady na farmě to byla Jenny. Spatřuji v tomto citátu hlubokou moudrost, skromnost a taky si myslím, že právě tady bychom měli/mohli v ZaHRAdě začít. Na každé věci, totiž záleží. Rozhodl jsem se, že tento článek nezačnu psát jako popis toho, jak to tady na Montessori farmě chodí, ale opřu se o tři pilíře, které jsem tu rozpoznal, a na kterých si myslím, že to tu stojí. vysoká očekávání velká kompetence ohromná mateřskost Každou z těchto oblastí zkusím přiblížit v čem se projevuje. Vysoká očekávání ( Dalo by se říct "kultura vysokých očekávání".) Pokud bych to měl přiblížit, tak odpověď na otázku "A jak dobře to mám udělat? vždycky je "Tak nejlépe jak dovedeš! (A pokud je to málo a výsledek není dost dobrý, tak požádej o pomoc.)". Toto očekávání se projevuje v množství větších i menší věcí - při kopání brambor, při chystání na stůl, při přípravě prezentací. ...
Dejte mi chlapci do ruky křídu a tabuli a houbu mazací, klidně tu ze všech nejhorší třídu, profesor Hnízdo dnes se navrací. Kdo ještě neví, co to znamená, tomu se brzy podlomí kolena, profesor Hnízdo vysuší moře, narovná hory, že je to spolužák od Marie Montessori. Nedělní chvilku poezie sponzoruje Hnízdo - spolek pro komunitní vzdělávání. (Rákoska na obrázku vytvoří nádherný tvar obráceného hnízda. Než prdne.)